Škola vs. paměť?

Konflikt, identita, soužití (střední Evropa)
Praha, 10. – 11. října 2014

Call for Abstracts

Mezi školní výukou dějepisu a pamětí na úrovni rodiny, sociální skupiny či komunity vzniká ve středoevropských zemích potenciální napětí. Paměť jako koncept popisující pluralitu vztahování se k minulosti se prosadil jak v humanitních, tak sociálních vědách. Paměť v mnoha ohledech nahrazuje nebo doplňuje tradiční historické narativy. Konference se soustřeďuje na paměť z didaktické perspektivy. Jaká úskalí s sebou nese zapojení paměťové vrstvy do tradičních školních výkladových rámců? Jakým způsobem vrstva paměti vzniká, jaké jsou její zdroje? Jakou roli ve vytváření historického vědomí hraje rodinná paměť? Kde vznikají a kde naopak zanikají třecí plochy rodinného vzpomínání a dějepisného vyprávění? A jak se tato paměť projevuje přinejmenším ve školní výuce?

Problém plurality vyprávění minulosti je aktuální pro společnosti v kulturním přechodu. Diskuzi o vztahu vzdělávání a vzpomínání zasazuje konference do kontextu střední Evropy, záměrem však je přinést také inspiraci a srovnání s kontextem migrantských společností, se situací post-kolonialismu nebo se zkušeností genocidy. Vítáme příspěvky, které se zabývají jedním ze stěžejních témat organizovaných do těchto panelů:

1. Paměť jako teoretický koncept: uchopení a kritika

   Náplní panelu je uchopení paměti v současném výzkumu, objasnění rozdílů mezi paměťmi vytvářenými na různých úrovních, jejich vzájemná interakce. Jaké jsou mechanismy přenosu a utváření rodinné paměti? Jaká jsou její specifika? (lokální determinismus, práce s prostorem a časem v rodinném vyprávění, nepolitičnost, fragmentace, kumulace)

2. Paměť ve škole

   Postavení paměti ve školním prostředí optikou empirického výzkumu. Analýza učebnic, kurikul a vzdělávací praxe. V čem se odlišují cíle vzdělávání a paměti? Jak lze rodinnou paměť využít, jaké nabízí výzvy pro školní vzdělávání? Má paměť resp. rodinná paměť své místo ve formulování kurikula? V jakém vztahu je školní historické vědění a paměť? Co je v tomto kontextu výsledkem školní výuky dějepisu? A co by jím mělo v ideálním případě být? A jaká pozornost je, nebo by měla být věnována dětem z migrantských rodin, respektive z prostředí menšin?

3. Paměť jako místo sporu: věda, politika, škola a paměť

   Identifikace rozdělených pamětí a konfliktních skupin nositelů paměti. Jak se tyto rozdíly vytvářejí a jak jsou pojímány na rovině oficiální či státní paměti? Jak pracovat s “rozdělenými pamětmi” ve školní praxi? Jakou roli v rámci formování paměti hraje škola jako případná mocenská, respektive legitimizační instituce? Kde leží „společný základ“ dějin? Jaké jsou etické souvislosti zapojení rodinné paměti do výuky? Kde leží hranice kultivace rodinné paměti?

4. Mediální a umělecké reprezentace pracující s konceptem paměti

   Jakým způsobem formují rodinnou paměť jednotlivá zprostředkující média (fotografie, literatura, film, komiks)? Jaký typ paměti produkují? Jak se tato média dají využít ve vzdělávacím procesu?

Sekce posterů

Konference nabízí i prostor pro prezentaci konkrétních vzdělávacích projektů zaměřených na práci s rodinnou pamětí. Jaké jsou vaše zkušenosti s využitím rodinné paměti ve výuce?
Panely by měly obsahovat praktické příklady projektů a metodiky práce s rodinnou pamětí. Důraz je kladen na formulování cílů a metodologickou reflexi. Vítána jsou zejména následující témata:

Soudobé dějiny

Tabuizovaná, traumatická a konfliktní témata, studium každodennosti.

Občanská výchova (Politische Bildung)

Narušuje rodinná paměť snahy o poučení se z minulosti?

Multikulturní výchova

jaké jsou zkušenosti se vzděláváním etnických menšin na konkrétních příkladech.

Více informací v sekci Informace pro autory
Každý abstrakt bude hodnocen anonymně dvěma recenzenty Programového výboru.